Nejen, že slavíme konec roku (či začátek nového?), ale také si připomínáme 144. výročí narození Viktora Dyka.
Přejeme Vám všem, kteří nás čtete, abyste tak činili i nadále (a moc Vám za to děkujeme!), ale hlavně, abyste nás mohli číst ve zdraví, pohodě a štěstí. Krásný Nový rok!
Viktor Dyk, Devátá vlna
Rudolfu Krupičkovi
Pták nezazpívá v křehké zeleni
a vůně jarní z lučin nevane Ti.
Údělem prosince jsou krátké dni.
Polím a lesům chce se odmlčeti.
Se vším však smířen je ten dnešní den,
nechce se bouřit ani nenaříká.
Je slunečný a přece vážný sen.
Ten zimní den je stvořen pro básníka.
Nesmírná velkost mluví z šírých lad,
nesmírný klid je v chladném tomto jasu.
A vřelé srdce hřeje také chlad,
jestliže stojíš na rozhraní Času.
Básníku, pozdrav! Jdeš-li v tento den
svým milovaným, širým, němým krajem,
zimního slunce padni v sloku jen,
jimž pro jara my příští tiše zrajem!
A láska, na cestě jež čekala,
pohledem jasným hledíc do západu,
buď dobrá, silná, věrná, trvalá,
jaká se rodí v drsném českém chladu!
